hf welders, high frequency welding machine

Proces vysokofrekvenčního (VF) svařování, také známý jako radiofrekvenční (RF) a dielektrické svařování, spočívá ve spojení materiálu tím, že se vysokofrekvenční energie dodá ve formě elektromagnetického pole (27,12 MHz), a aplikuje se mezi dvě kovové elektrody, desky nebo formy. Vysokofrekvenční svařování je zároveň doplněno specifickým tlakem vyvíjeným na povrchy materiálů, které mají být spojeny. A přesně k těmto účelům jsou konstruovány vysokofrekvenční svařovací stroje.

Vysokofrekvenční svařování je závislé na vlastnostech svařovaného materiálu. Ty umožní, že dojde ke generování tepla v rychle se měnícím elektrickém poli, takzvanému dielektrickému zahřívání svařovaného materiálu. Znamená to tedy, že touto technikou lze svařovat pouze určité materiály. Dynamické elektrické pole způsobuje oscilaci molekul v polárních termoplastech. V závislosti na své geometrii a dipólovém momentu mohou tyto molekuly přeměnit část tohoto oscilačního pohybu na tepelnou energii a způsobit ohřev materiálu. Mírou této interakce je ztrátový faktor, který je závislý na teplotě a frekvenci

Výhody vysokofrekvenčního svařování

Velkou výhodou vysokofrekvenčního svařování je rychlost svařování: materiál se zahřívá zevnitř a rychle se roztaví - během několika sekund. Na rozdíl od vysokofrekvenčního svařování musí být u všech ostatních druhů svařovacích metod (obloukové, horkým vzduchem nebo infračerveným zářením) teplo přidáváno zvenčí. Znamená to tedy, že v těchto případech musí teplo nejprve proniknout do materiálu, aby byl dostatečně plastický a vytvořil se svár. Hlavním rizikem těchto druhů svařování je spálení horní vrstvy svařovaného materiálu

Proces a technologie vysokofrekvenčního svařování zjistěte více

Pravidla pro vysokofrekvenční svařování, provedení drátů a elektrod - praktické aspekty zjistěte více

HF welding scheme

Vysokofrekvenční napětí spustí zahřívání v materiálu, není aplikováno žádné teplo zvenku. Vytvořené teplo vede k tavení materiálů a jejich integraci. Po ochlazení svařovaného povrchu pod stálým tlakem se materiál nataví a vytvoří se svár. Svárový spoj může být buď tak pevný jako okolní materiál - nebo dokonce ještě pevnější. VF svařování ovlivňují čtyři důležité faktory

Imprtand factors for high frequency welding

Nakonec se materiál roztaví a síla dodávaná elektrodou nataví (spojí) dva povrchy dohromady. Po ochlazení je vytvořen trvalý svár. Výsledný svár může být stejně pevný - nebo dokonce pevnější než okolní materiál.

Běžná (VF) svářečka plastů se skládá z vysokofrekvenčního generátoru (který vytváří vysokofrekvenční proud), pneumatického lisu, elektrody, která přenáší vysokofrekvenční proud na svařovaný materiál, a svařovací lavice, která drží materiál na místě

molecular level of HF process

Finální produkty, které byly vytvořeny pomocí vysokofrekvenčního svařování

Běžnými výrobky vyráběnými metodou vysokofrekvenčního svařování jsou plachty, stany, stropy karosérií, reklamní venkovní bannery, vodní postele, nafukovací čluny, infuzní vaky a krevní sáčky, vysokopevnostní konstrukce, dopravníkové pásy, pláštěnky atd.

Jaké materiály lze svářet vysokofrekvenčně

Nejběžnějším materiálem pro vysokofrekvenční svařování je PVC (někdy nazývaný jednoduše vinyl) a PU (polyuretan). Materiál může být silný nebo tenký, vyztužený nebo potažený. Může být také hladký, barvený nebo strukturovaný/vzorovaný.

Polyvinylchlorid (PVC) a polyuretany (PU) jsou nejběžnějšími termoplasty, které lze svařovat vysokofrekvenčně. Vysokofrekvenční svařování je možné i u jiných typů materiálů obsahujících nylon, PA, ABS, modifikovaný TOP, PETG, avšak zvláštní pozornost by měla být věnována parametrům těchto materiálů. Vysokofrekvenční svařování není vhodné pro PTFE, polykarbonát, polystyren, polyethylen nebo polypropylen. Nedávno byl však vyroben speciální typ směsných materiálů, které je možné svařovat vysokofrekvenčně.